JE TO JEN ZÁHADA, NEBO HROZÍ ZKÁZA?

Raději jsme neměli ten článek, raději jsme neměli ho číst. Snad ani odstavec. Záhada, všech záhad futrál, byla tam schována a ta naší redakci hlavu zamotala a celou ji rozhádala. V jednom časopisu jsme se totiž dočetli o záhadném jezeru Mrhal, o kterém jsme dosud ani neslyšeli, a rázem to začalo. Redakční poskok nad tím mávl rukou a prohlásil, že se jedná o rybník Mrhal - ignorantský trouba. Ptejme se: Mohlo by tomu tak ale býti opravdu?

Jsa povahy hloubavé jsem totiž listoval v encyklopedii a zjistil, že jezero je přirozená sníženina povrchu zemského vyplněná vodou, která se nepohybuje v jednom směru a která není v bezprostřední souvislosti s mořem. Rozeznáváme a) jezera hloubená, vzniklá tektonicky, sopečnou činností nebo erozí; b) jezera hrazená, jejichž pánev je částečně vytvořena sesuvem, ledovcem, morénou, náplavem, lávovým proudem a jinou překážkou; c) jezera regresní, která zůstávají po ústupu moře. Slaná jezera obsahují přes 5% soli. Avšak rybník je zpravidla umělá vodní nádrž, obvykle s přírodním dnem, většinou opatřená zařízením (stavidlem) k regulaci výšky vodní hladiny (napouštění a vypouštění). Rybníky slouží hlavně k chovu ryb, ale plní i některé technickohospodářské funkce (retence vody, chov vodní drůbeže, biologické čištění odpadních vod). Podle zdroje vody se rybníky dělí na nebeské, pramenné, říční a potoční. Rozpor je jasně patrný a tudíž rybník Mrhal nemůže ve skutečnosti být jezerem Mrhal.

Dobře. Snad bych tady možná mohl i skončit, jenže tím záhada je daleko hlubší a tímto zjištěním vše ani zdaleka nekončí. Tomu, že se v okolí nachází tajemné neznámé jezero, napovídají i další skutečnosti popsané ve výše zmíněném článku. Třeba hned fakt, že ono jezero Mrhal je hluboké patnáct metů, kdežto hráz rybníka Mrhal je vysoká pouze metrů deset, jak je možno zjistit v podrobnější topografické mapě a jak se podařilo dokladovat jedničce naší investigativní žurnalistiky – zástupci Wimpymu – z geodetických měření konaných v letech 1978 a 1979, což nakonec vždy tvrdili i někteří staří obyvatelé Hlincovky (někteří jedenáct). V článku je dále uvedeno: Jezero Mrhal je díky pozvolnému vstupu do vody ideální pro rodiny s malými dětmi, což je v případě rybníka Mrhal pravda jen v Hlincohorské zátoce, ale tam zas není žádná písečná pláž, možná tak jíl a bahno a zároveň zdaleka ne v nejteplejších měsících excelentní kvalita vody, jak se dále článek zmiňuje. Podle mě je tudíž nad slunce jasné, že tu v okolí musí být hluboké, křišťálově čisté jezero s mírným spádem dna a tudíž značně rozlehlé, jehož existence nám zůstala utajena a to jsme si mysleli, že to tu známe víc nežli dobře.

Wimpymu se zdály mé závěry příliš plytké (bacha na prémie, chlapče) a s vervou, jemu vlastní, se pustil do vlastního bádání. Nakonec přišel s vlastní teorií, smělou a hrozivější. Dospěl k závěru, že jezero a rybník Mrhal jsou skutečně jedna a táž vodní plocha, hrazená jinou překážkou – umělou hrází. Položil si logickou otázku: Jak je možné, aby rybník měl větší hloubku, než výšku hráze? Došel ke dvěma smělým hypotézám. Za prvé - dno bylo zdeformováno drtivým dopadem menšího asteroidu. To by však stěží uniklo chatařům vlastnícím chaty u vody. Proto i mně se zdá pravděpodobnější druhá hypotéza a to, že v údolí Mrhalu dochází k tektonickým pohybům v důsledku probouzející se sopečné činnosti. No a my pošetilci jsme nedávno na toto téma nezodpovědně žertovali. Osud Hlincovky, Jivna, Vyhlídek a dost možná i dalších obcí se jeví býti zpečetěn.

A tak se ptám: Je toto klid před bouří, či bouře před klidem?

V naší redakci se již připravuje evakuační plán. A co vy?

Pozn. redakce: Tento článek nebyl v žádném případě míněn jako nějaké zesměšňováním něčí práce, protože zavádějící informace o výšce hráze 15 m je uváděna snad ve všech dostupných materiálech o rybníku Mrhal. Leckde (i na stránkách našich - v publikaci dr. Böhnela  "Z minulosti zmizelých jihočeských osad Vztuh, Ortvínovic a Nícovy Hory.") je uvedena výška dokonce 17 m. Odkud se ale tyto rozšířené dezinformace vzaly? Mám dojem, že jde o záměnu lokte za metr, protože v 16. století se určitě na metry neměřilo a podle mě se historické záznamy, ze kterých je pravděpodobně čerpáno, vyjadřují v historických mírách. Takže pro informaci: 1 m = 1,691 lokte českého (17 loktů = 10.05m), 1,673 lokte  pražského (17 loktů = 10.16 m), nebo 1,286 lokte vídeňského (15 loktů = 11.66 m???). Chtěl jsem jen trochu odlehčené formě upozornit na léta tradovaný omyl a článek mi vlastně posloužil jako inspirace.

Zpět na Hlincovské rozhledy

home