ROCKOVÁ PUMPA VE ZNAMENÍ SMOKIE

Po notně dlouhé době, ale přece, usedám do své polorozpadlé pracovní židle na kolečkách, abych zavzpomínal na letošní "Rockovou pumpu" ve Čkyni. 12. června, jak je již touto dobou v podstatě tradicí, ujížděli jsme Ječmenovým Šemíkem na Šumavskou "pláň," snad se tak parkoviště vysoko nad Volyňkou, dá nazvat. Opět na něm strmělo obří pódium, připravené pro trojici rockových kapel. Strahov, Turbo a hlavní hvězdu večera britské Smokie. Tentokrát se nechal našimi chvalozpěvy na minulé ročníky zlákat i Píst, který jinak rozhodně nepopřeje sluchu hudbě měkké a pomalé.

V první řadě jsme se opět vrhli na stánek s pivem, neb nám po cestě chrastil plátek. Na to jsme omrkli pódium a jali jsme se očekávati věcí příštích. Kapelu Strahov, jež má v repertoáru mnohé převzaté i vlastní fláky jsem kontaktoval přes jejich stránky, neb mě zaujal fakt, že hrají spoustu mých oblíbených pecek a především nářez všech nářezů All right now od Free. Slíbil jsem jim, že se zasadím ve Vatikánu (na Lannovce) o jejich svatořečení, když to zahrají. Nejen, že nezklamali, ale kapelník Jirka Dvořák z pódia můj slib připomněl.  Ti by tam asi (ve Svatém domě) čuměli, až bych u pípy vyvalil své přání. Horší je, že jsem letos ve Vatíku vůbec nebyl a u Havlíčka, ani na Hlincovce, se necítili k podobnému úkonu dosti kompetentní. Ke konci vystoupení Strahova začalo pršet, ale naštěstí ne na dlouho. Doufám, že jsem je neviděl a neslyšel naposled.

Turbo zahrálo svůj klasický neselhávající standard a publikum si sním opět po dvou letech rádo zazpívalo. Problémy s fotografováním jsou stálé, takže jsem fotky zase ukradl na Rockové pumpě. O honoráři platí to, co píšem vždycky.

Pak už nastoupily hlavní hvězdy večera. Pochybuju, že po Česku chodí někdo, kdo nezná, nebo aspoň neslyšel nějakou pecku od Smokie. Z původní sestavy zůstal sice pouze baskytarista Terry Uttley, ale to je problém u všech "starých" kapel, které jsme díky bolševikovi nemohli vidět v dobách největší slávy, kdy například Smokie byli továrnou na hity. Docela mě zarazil pěvecký projev Alana Bartona. Když člověk zavřel oči, přísahal by, že zpívá Chris Norman. Zazněly všechny podstatné písničky a jako přídavek nemohla chybět Living Next Door To Alice.

Jsem zvědav, kdo přijede příště. To se ale dozvíme až v září. Zatím víme, že Suzi Quatro to nebude. Jako předkapela to prý bude, podle Ivana Müllera, na 90% Citron se Standou Hranickým. V jednání je též Nobody Knows (ty neznám). Z mého pohledu by to chtělo zase nějakou legendu. Je to však důležité? Důležité je, že se něco na naší Šumavě děje a že se to líbí a lidé si to oblíbili.

Za rock se vrátím... Jestli se mnou přijde zákon? Nevím, ale kolaloka asi jo :).

Zpět na Hlincovské rozhledy

home